Po letech jsem se podívala na tyto své starší stránky a zjistila jsem, že jsou i v současnosti docela navštěvované, nejčtenější příspěvek má před 2000 zobrazení a to určitě přesahuje rámec mých přátel, pro které jsme tyto své prožitky sepisovala. Tytomé prožitky jsou sepisované převážně ze seminářů kolem roku 2009, pak se mi nardil syn a já už neměla čas tolik se rozepisovat. Každopádně i lektoži o kterých zde píši sli dál svojí životní cestou a nevím jak nyní vypadají jejich kurzy. Mě každopádně obohatily a v mém srdci zůstává vděčnost za uvědomění která jsem díky nim získala.
Tantra s Johnem Hawkenem
Milé kamarádky a kamarádi, konečně jsem si našla chvilku, abych Vám napsala o dalších tantrických dobrodružstvích. Po prvním tantrickém víkendu muž a žena, na kterém jsem potkala Patricka jsem se odhodlala poohlédnout se po dalších aktivitách ve světě tantry. Z dřívějška jsem měla v paměti že slovo tantra se u nás spojuje se jménem John, něco ve smyslu, že většina lidí, kteří se tantrou zabývají v jakémsi stupni prošli i jeho výcvikem – tak jsme do seznamu dala vyhledat John-tanra a brzy jsem mu byla na stopě. Trošku jsem si početla na jeho stránkách, moc moudrá jsme z toho nebyla, nicméně mě zaujala možnost ročního výcvikového kurzu. Chtěla jsem se podívat jak vede semináře tak jsem na jaře našla víkendovou ochutnávku tantry. Jeli jsme na ní oba a mě se průběh celého víkendu líbil, prožili jsme několik meditací, prožívali jsme jednotlivé čakry spolu s potkáváním různých lidí a jejich energií, tančili jsme, cvičili dech a jemně jsme se dotkli jeho použití, prožívali jak můžeme měnit své stavy od radosti, jemnosti, k nadávání, ukřivděnosti, povýšenosti … a vždy se mezi nimi vrátit do své rovnováhy, mezi tím byla i chvilka ve které jsme mohli sdílet co nás na ochutnávku tantry přivádí, vedoucí John Hawken nás všemi cvičeními provázel a pokud bylo potřeba přidával různé zajímavé komentáře. Celý víkend mu překládala jeho milá přítelkyně Gábina (takže je to vhodný víkend i pro smíšené páry kdy jeden mluví anglicky – pokud jsou schopní zvládat meditační atmosféru a esoterickou terminologii – víte že já sama překládávám mluvené slovo, ale musím říct že je spousta slovíček, které se tu učím, protože je běžně nepoužívám) Osobně se mi tento víkend líbil, učení formou vlastních pržitků mi vyhovovalo, uvědomila jsem si tam některá místa, kde se mi zablokovala enerfie a cítila jsem, že by mi tanra mohla npomoci k větší uvolněnosti a svobodě, už po prvním víkendu jsem byla nakloněná se do ročního kursu přihlásit. Ještě ve mně jeho působení doznívalo a v následujících měsících mi ještě docházely některé další věci o kterých jsme již dávno čítala ale neprožívala jsem je bytostně. Třeba rozdíl mezi bytím a děláním, nebo mezi myslí a vědomím … Ještě jsme k Johnovi zajeli na oslavu Beltain (je to v den pálení čarodějnic) byl to takový rituál při kterém John, který vede i školu šamanismu oslovoval všelijaké živly, předky, vesmírné pomocníky, ... večer jsme tančili, zpívali a bubnovali kolem ohně pro mužského boha a ráno jsme bosky znovu tančili u ohně a zpívali pro bohyni píseň o kráse v nás i kolem nás … Byly to takové rádoby nenápadné rituály, ale vnitřně mě to stále více přitahovalo na onen roční kurs. Patrik o něm také uvažoval, ale nebyl si tak jistý jako já, spíš to vnímal jako možnost být více spolu. V té druhé škole Tantry, kde jsme se potkali na semináři muž a žena o kterém tu také píši mu to vyhovovalo více. Seminář muž a žena bych doporučila každému i ze svých obchodních kolegů, z kamarádek z tancování … bez ohledu na to jestli se někdy setkali s ezoterikou, prostě běžné populaci, která řeší vztahové záležitosti. Johnovy semináře bych zase doporučila těm kamarádkám, které ví co to je meditace, vědí o čakrách, nevylekají se slov vědomí, podvědomí a hledají cestu osobní transformace a vědí že nemusí být jednoduchá. Každému kdo si věci potřebuje ošahat, prožít. Ještě jsme absolvovali jednu oslavu vítání léta, nějak jsem z textu nepochopila, že se také jedná o ochutnávku a tak jsme se ocitli na víkendu, který byl z 85% stejný jako ta minulá ochutnávka. Bylo tam nicméně jedno nááádherné cvičení, které jsme si užla, jmenovalo se ostrovy radosti, ještě několik dní po svém návratu domů jsme se vznášela. Nevěřím na náhody tak si říkám že jsem si ty další cvičení měla zopakovat, minulý týden jsem absolvovala první týden toho ročního výcviku a brzy se s Vámi podělím o své dojmy z něho.